Sportování mě baví, už je základní škola jsem milovala tělocvik, i když kolikrát mi nešly. Některé tělocvičné prvky, tak mě to vůbec nevadilo. Hlavně, že jsem měla nějaký pohyb. Navíc také jsem kdysi měla bolavá záda, a tak mě těšilo, že alespoň si vždycky několikrát týdně na tělocviku protáhnu. Vláda také jsem dříve chodila na rehabilitaci, tam jsem téměř trpěla, tam jsem musela dělat opravdu takové cviky. A taková protahování, že mě právě bolela záda, snad ještě víc nejhorší potom bylo, když mě paní masérka masírovala, bylo to také formou rehabilitace. Řeknu vám, že to opravdu hodně.

Bolelo. Vzpomínám si, že ona vždycky vzala některé dva míčky nebo dva tenisáky a vždycky mě je tím přejížděla přes záda. A to opravdu hodně bolelo. Skoro jsem brečela, to jsem byla asi jako šestnáctiletá holka, ale bála jsem se toho paní říct. Myslela jsem si, že potom mě nebude ošetřovat. Proto jsem raději byla ticho a chtěla jsem vydržet tu bolest od masírování. Nakonec to dopadlo tak, že po půl roce jsem tam už nechodila. Paní mi řekla, že prý už jsem zdravá, jenomže nebyla. Po týdnu mě zase začala opravdu hodně bolet záda, a tak jsem si řekla, že budu muset dělat nějaký sport, který tohle všechno spraví.

A jaký jsem začala dělat sport? Jógu. I když někdo říká, že jóga není vůbec žádný sport, tak podle mé ho názoru tohle je opravdu veliká chyba. Podle mého názoru každý pohyb je sport. Nebo vy si myslíte, že jóga není sport, když i kulečník je sport? Myslím si, že kulečník zase podle mého názoru není vůbec žádný sport, ale jóga je sport. Potom jsem také začala plavat, protože plavání mě opravdu hodně baví a moje sestra také začala plavat, takže jsme potom chodili do plaveckého kurzu. Do plaveckého kurzu chodíme už dva roky a myslím si, že to bude mít ještě dlouhé trvání. Protože plavání nás obě dvě moc baví.