Když mně stejně jako jiným lidem něco je, určitě oceníme vybavení, které mají lékaři k dispozici, a jejich schopnost toto vybavení používat. Protože se použije jednou to a jednou ono a dříve či později se přijde na to, co nám je. Včetně případů, kdy by se bez toho vybavení přišlo na naši diagnózu nejspíše až na patologii.

Je dobře, že nás doktoři mohou vyšetřit i s pomocí přístrojů a odhalit tak i to, co by jinak zjistit nedokázali, protože ne vše je zjevné už při pohledu na naši tělesnou schránku. A že těch přístrojů a tím pádem i možných odhalení je! Vezměte si třeba rentgen. Ať si zlomíme nějakou kost nebo nás trápí nejeden problém s vnitřními orgány, je do nás rentgenem možné nahlédnout a poznat problém, načež je ho možné řešit.

Nebo taková elektromagnetická rezonance nebo ultrazvuk. I těmi se v nás mohou porozhlédnout, aniž by nás napřed museli rozpárat. Nebo třeba EEG! Díky kterému se neví jenom to, zda jsme nebo nejsme normální a při smyslech, ale zjistí i to, jak nám to v hlavě funguje, jak se nám činí mozek.

Ale zrovna tak nám může technika pomoci i na opačném konci těla, kdy jenom zdánlivě obyčejná hadice umožňuje lézt nám do zadku víc, než to umí kdejaký patolízal, a porozhlédnout se v našem trávicím traktu a dokonce si případně odebrat nějaké vzorky. A podobná hadice, pevně věřím, že ne tatáž, co před okamžikem, může umožnit prozkoumání trávicího traktu i opačným směrem, ústy.

Zdravotnické přístroje nám umí změřit krevní tlak, cukr, tlak v oční bulvě, kvalitu sluchu, lze si jimi poslechnout jak bušení srdce, tak i šelest v plicích. A když nám srdce začíná odmítat poslušnost, mohou nám dokonce kousek té techniky, kardiostimulátor, i voperovat.

Ale taková technika v rukou zdravotníků nemá jen pozitivní stránku. Má i své nedostatky. Vždyť jak jenom by se nám lidem někdy hodilo něco nasimulovat! A ta zpropadená technika nás umí odhalit i v tom, co by doktor sám nepoznal.